Text uveřejněn s laskavým svolením Jaroslava Špačka, ředitele muzea.
Kořeny městečka musíme hledat již v raném středověku, i když je prvně písemně připomínáno až koncem 13. století. V této době se zde nachází cíleně - urbanizačně řešená sídelní jednotka (městečko s rozlehlým náměstím obdélného tvaru obestavěném jednotlivými grunty a systémem základních ulic), kterou přes náměstí procházela stará komunikace směřující od Toušeně na Český Brod a Přerov, na noční hodiny a v případě nebezpečí při okrajích obce uzavíraná na západní straně tzv. Toušeňskou a na východní Mochovskou či Kolínskou branou. Přibližně ve středu náměstí si zdejší měšťané vybudovali pivovar a od r. 1444 známe i některá jména jeho sládků, či jak dříve říkávali „sladovníků“. V roce 1511 dokonce od majitelky panství Johanky z Krajku získali pro „věčné časy“ výsadu neplatit z uvařeného piva čepné či „pivovarné“. Budova pivovaru o dvou nadzemních podlažích v délce cca 32 m a šíři 15 m stávala na náměstí až do roku 1845, kdy se měšťané rozhodli pro stavbu nového pivovaru na pozemcích přístupných z Rybářské ul.
Na skutečnost, že se pod povrchem komunikace a chodníků nacházejí základy středověkého objektu pivovaru byli stavebníci i investoři akcí od 90. let ústně i písemně upozorněni několikráte. Prvně došlo k vyvolání záchranného archeologického výzkumu v roce 1994 při stavbě kolektorů, kdy již tehdy bylo řešeno maximální zachování zjištěného severního zdiva objektu pivovaru a v roce 2004 byl předán městu zákres do současné situace s pravděpodobným rozsahem základů. Přesto projektová dokumentace na dešťovou kanalizaci tuto skutečnost nepostihla a následně pak podle ní prováděná realizace přinesla určité problémy. Zahájení zemních prací na stavbě dešťové kanalizace oznámené na 28. 4. proběhlo ve skutečnosti až 13. 5., kdy jsme rovněž započali i záchranné a dokumentační archeologické práce. Bagrováním byla částečně zachycena koruna kamenného základového zdiva probíhajícího v délce asi 10 m, přibližně ve směru V – Z a následně i jeho JZ nároží, lomící se směrem pod silnici. Dne 22. 5. pokračovalo bagrování směrem, kde bylo zjištěno předpokládané východní zdivo základů budovy, a to v místech, do kterých byla vyprojektována šachta. Potvrdil se tak náš předpoklad a bylo nutné přistoupit k určitým a celkem nenáročným změnám, aby zdiva zůstala zachována. To se ale ze strany zástupce dodavatele jevilo jako těžko překonatelné. Proto jsem v neděli zápisem do stavebního deníku sdělil, že o problému budu informovat archeologickou komisi, která zasedala 25. 5. a s výsledkem seznámím ještě týž den zástupce investora a dodavatele, což se také v odpoledních hodinách stalo. Následující den během několika hodin pak bylo zdivo bez větší újmy podkopáno a šachta osazena tak, jak jsem navrhoval a tím problém v souladu s památkovým zákonem a Úmluvou o ochraně archeologického dědictví v Evropě byl vyřešen.
Na závěr lze říci, že se nám podařilo upřesnit a zdokumentovat původní rozsah středověké stavby čelákovického měšťanského pivovaru, jehož zjištěné základové zdivo klademe do 15. století. Pokud by bylo možné v souvislosti s plánovanými změnami náměstí tuto skutečnost respektovat, bylo by vhodné jeho půdorys na povrchu v rámci budoucí úpravy plochy jako historickou zajímavost města vyznačit např. zádlažbou z přírodního kamene a nález prezentovat i vhodně umístěným doprovodným textem.
Text Jaroslav Špaček, foto Josef Pátek
FOTOGALERIE - VIZ ODKAZ NÍŽE
